Arctium lappa
Mohutná dvouletá bylina s velkými srdčitými listy a kulovitými úbory s háčkovitými ostny, z nichž vznikají známé „lepivé“ bodláky.
Vysoká dvouletá bylina s mohutnou přízemní růžicí listů a vysokými, větvenými lodyhami.
Obrovské srdčité listy, svrchu zelené, zespodu plstnatě bělavé.
Kulovité fialové úbory s háčkovitými ostny tvořící typické „bodláky“.
Dlouhý vřetenovitý kořen, uvnitř bílý a šťavnatý, vhodný jako zelenina.
Typická rostlina rumišť, okrajů cest, plotů a kompostů.
Lopuch větší dorůstá běžně 1–2 metrů výšky. V prvním roce vytváří přízemní růžici velkých listů, ve druhém roce vyrůstají silné, rýhované, větvené lodyhy zakončené kulovitými úbory. Celá rostlina působí robustně, často výrazně vystupuje z okolní vegetace.
Listy lopuchu jsou střídavé, široce vejčité až srdčité, se špičkou a celokrajným či mírně zvlněným okrajem. Přízemní listy mohou dosahovat délky až 50–60 cm. Horní strana je matně zelená, spodní hustě šedobíle plstnatá. Dlouhé řapíky jsou rýhované a dutší.
Květy jsou uspořádány v kulovitých úborech o průměru 2–3 cm. Trubkovité květy mají fialovou až purpurovou barvu. Zákrovní listeny úborů jsou prodloužené v háčkovitě zahnuté ostny, které se snadno zachytávají na srsti či oblečení. Kvetení probíhá obvykle od července do září.
Kořen lopuchu je mohutný, vřetenovitý, bělavý, může dosahovat délky i přes 50 cm. V prvním roce je šťavnatý a křehký, později dřevnatí. Má jemnou, nasládlou chuť připomínající kořenovou zeleninu, proto se využívá v kuchyni (zejména v Asii jako „gobo“). Při kopání bývá hluboko a pevně zakotven v půdě.
Lopuch větší vyhledává narušená, dusíkem bohatá stanoviště – rumiště, skládky, okraje polí, náspy, zanedbané zahrady a zákoutí u domů. Často roste na okrajích cest a kolem plotů. Preferuje hlubší hlinité půdy, snáší sucho i polostín, nejlépe prospívá na slunných místech.
Mladé kořeny lopuchu lze krájet na hranolky nebo plátky a péct s olejem a bylinkami podobně jako kořenovou zeleninu. Mají jemně nasládlou chuť a dobře se kombinují s mrkví, cibulí či bramborami. Před pečením je vhodné je krátce předvařit.
Tenké nudličky kořene lopuchu můžete restovat na pánvi se sojovou omáčkou, česnekem a sezamem po vzoru japonské kuchyně. Vznikne sytá příloha nebo základ do miskových jídel s rýží a zeleninou.
Sušený kořen lopuchu se přidává do detoxikačních čajových směsí pro podporu jater, žlučníku a trávení. Tradičně se používá při akné, mastné pleti a sklonech k ekzémům. Pijte v krátkých kúrách, ne dlouhodobě bez konzultace s odborníkem.
Odvar z kořene a listů lopuchu lze použít jako oplach na problematickou pokožku hlavy, při lupovitosti nebo mastných vlasech. Po vychladnutí se používá jako poslední oplach, bez oplachování čistou vodou.
Silné listy lopuchu je možné po sklizni použít jako mulč kolem stromů a keřů. Postupně se rozkládají, chrání půdu před vysycháním a přidávají organickou hmotu. V přírodních zahradách tak lopuch nejen sklízíte, ale vracíte i živiny zpět do půdy.
Zlepšuje funkci trávicího systému, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Podporuje vylučování škodlivin z těla, čistí játra a ledviny.
Pomáhá při zánětech močového měchýře a ledvin.
Podporuje hojení ran, ekzémů a dalších kožních problémů.
Pomáhá spalování tuků a celkovému energetickému metabolismu.
Pomáhá regeneraci jater a jejich detoxikační funkci.
Pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a podporuje metabolismus glukózy.
Chrání buňky před volnými radikály a zpomaluje stárnutí.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Lopuch větší roste především na rumištích, podél cest, plotů a v okolí obydlí. Vyhovují mu dusíkem bohaté, vlhčí hlinité půdy na plném slunci až v polostínu. Často jej najdete v zahradách, u kompostů, na okrajích polí, na náplavech u vodních toků i v městské zeleni.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Lopuch často roste u cest, na rumištích a skládkách. Kořen může kumulovat těžké kovy a jiné látky z půdy. Sbírejte pouze na čistých stanovištích – mimo silnice, parkoviště, průmyslové oblasti a kontaminovanou půdu.
Lopuch může mírně ovlivňovat hladinu cukru v krvi a vylučování. Pokud užíváte léky na cukrovku, močopudné léky nebo jiné léky na předpis, konzultujte dlouhodobé užívání s lékařem nebo fytoterapeutem.
Lopuch patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). U citlivých osob se mohou objevit alergické reakce na kůži nebo zažívací potíže. Při prvním použití začněte menší dávkou a sledujte reakci těla.
U těhotných a kojících žen a u malých dětí je vždy vhodné poradit se před užíváním silnějších bylinných kúr s odborníkem. U dětí používejte nižší dávky a kratší kúry, nebo se rostlině zcela vyhněte.
Lopuch je vhodný spíše do krátkodobých očistných kúr než k trvalému dennímu užívání. Dodržujte doporučené dávkování z odborných zdrojů a dělejte mezi kúrami přestávky.
Háčkovité ostny úborů lopuchu se staly inspirací pro vynález suchého zipu (Velcro). Švýcarský inženýr George de Mestral si v 50. letech 20. století všiml, jak pevně se „bodláky“ zachytávají na oblečení a srsti psa – a snažil se tento přírodní princip napodobit v textilu.
Kořen lopuchu je v Japonsku známý jako „gobo“ a patří mezi tradiční zeleninu. Přidává se do polévek, dušených jídel i wok směsí. Má mírně nasládlou, oříškovou chuť a v moderní kuchyni se vrací na talíře i v Evropě – často jako lokální divoká alternativa exotických surovin.
Lopuch patří mezi klasické byliny používané pro „čistění krve“ – podporu vylučování, jater a pokožky. Kořen i listy se tradičně dávají do čajových směsí na akné, ekzémy či mastnou pleť. V moderní fytoterapii se využívá zejména jako součást detoxikačních kúr.
Hluboké kořeny lopuchu kypří půdu a přinášejí minerály z hlubších vrstev k povrchu. Husté listy vytvářejí úkryt pro hmyz a drobné živočichy. Přestože je považován za plevel, v přírodních zahradách může mít své místo jako „pracovník“ v půdě a zdroj potravy pro opylovače.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“