Galium aparine
Jednoletá popínavá bylina s hranatou lodyhou, přeslenitými úzkými listy a drobnými bílými kvítky, známá svými lepivými háčky na celé rostlině.
Plazivá, popínavá a na dotek drsná bylina, která se lepí na oblečení.
Hranatá, slabá lodyha s drobnými háčky na hranách, drsná na dotek.
Úzké, kopinaté listy uspořádané v přeslenech kolem lodyhy.
Drobné bílé kvítky ve volných, vidlanovitých květenstvích.
Kulaté, zelené až hnědavé dvounažky pokryté háčky – lepí se na vše okolo.
Svízel přítula tvoří tenké, až několik metrů dlouhé, hranaté lodyhy, které se plazí po zemi nebo šplhají po okolní vegetaci. Celá rostlina je pokrytá drobnými zahnutými háčky, díky kterým se snadno přichytává k jiným rostlinám, srsti i oblečení. Často vytváří spleť zelených provazců, které mohou potlačit jiné byliny.
Lodyha svízele je čtyřhranná, dutá a poměrně křehká. Na hranách jsou hustě rozmístěné drobné zahnuté háčky, které způsobují drsný až škrábavý pocit při přejetí prsty. Lodyhy se zřídka samostatně vzpřimují, většinou se opírají o okolní vegetaci.
Listy svízele jsou úzké, kopinaté, s celokrajným okrajem. Vyrůstají v přeslenech po 6–8 (někdy i více) kolem celé lodyhy. Na rubu i na okrajích mají drobné háčky, které přispívají k lepivosti rostliny.
Květy svízele přítuly jsou nenápadné, drobné, čtyřčetné a bílé až bělavé. Jsou uspořádány v rozvolněných vidlanovitých květenstvích na koncích větviček. Kvete obvykle od května do srpna, podle stanoviště.
Plodem jsou drobné kulovité dvounažky, které jsou hustě pokryté tuhými háčky. Díky nim se plody snadno zachytávají na srst, peří a oblečení a šíří se na velké vzdálenosti. Při dozrávání mění barvu ze zelené na hnědavou.
Velmi mladé vrcholky svízele přítuly lze nasekat do jarních salátů spolu s další jarní zelení (pampeliška, kopřiva, řeřicha). Přidávají svěží zelenou chuť a cenné minerální látky. Starší části rostliny jsou tužší a hodí se spíše na šťávu nebo tepelnou úpravu.
Rozmixovaná nať svízele s vodou, jablkem nebo citronem vytváří intenzivně zelené očistné smoothie. Tradičně se svízel lisuje i jako čerstvá šťáva pro krátké jarní kúry zaměřené na lymfu a ledviny.
Mladou nať lze krátce spařit a rozmixovat s olejem, česnekem, ořechy a solí na netradiční zelené pesto. Vhodné je smíchat svízel s jemnějšími bylinami (petržel, popenec), aby výsledná chuť nebyla příliš „travnatá“.
Svízel se v bylinářství používá jako jemné lymfatické tonikum. Čaj nebo čerstvá šťáva z natě podporují odvodnění, pocení a přirozené detoxikační procesy těla. Vhodný je zvláště v krátkých jarních kúrách, ne však k dlouhodobému každodennímu užívání.
Díky mírnému diuretickému účinku se svízel využívá v čajových směsích pro močové cesty a ledviny. Pomáhá zvyšovat tvorbu moči a podporuje vyplavování metabolitů z těla. Při závažných onemocněních ledvin vždy konzultujte užívání s lékařem.
V lidové tradici je svízel bylinou „čistící krev“. Vnitřní užívání (čaj, macerát) se kombinuje s obklady nebo omýváním u problematické pleti, ekzémů či akné. Vědecké studie jsou omezené, přesto je rostlina běžnou součástí očistných směsí.
Bujný růst svízele lze využít jako rychlý zelený mulč nebo přídavek do kompostu. Rostlina hromadí dusík a další živiny, které se po zetlení vracejí zpět do půdy.
Zlepšuje funkci trávicího systému, pomáhá při nadýmání a nechutenství.
Podporuje vylučování škodlivin z těla, čistí játra a ledviny.
Pomáhá při zánětech močového měchýře a ledvin.
Chrání buňky před volnými radikály a zpomaluje stárnutí.
Podporuje hojení ran, ekzémů a dalších kožních problémů.
Pomáhá spalování tuků a celkovému energetickému metabolismu.
Pomáhá regeneraci jater a jejich detoxikační funkci.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Svízel přítula roste na vlhkých, živinami bohatých půdách – v příkopech, na rumištích, okrajích polí, v zahradách, podél plotů i v parcích. Často vytváří spleť popínavých lodyh, které se zachycují o okolní vegetaci. Je typickou doprovodnou bylinou obilnin a okopanin na přehnojených polích.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Svízel přítula působí mírně až středně diureticky. Při dlouhodobém nebo nadměrném užívání může přispět k odvodnění a narušení minerálové rovnováhy. Osoby s onemocněním ledvin, srdce nebo užívající léky na odvodnění by měly užívání konzultovat s lékařem.
Užívání svízele přítuly v těhotenství, při kojení a u malých dětí není dostatečně prozkoumáno. V těchto obdobích je vhodné volit bezpečnější, dobře prověřené byliny a svízel užívat pouze po konzultaci s lékařem nebo bylinářem.
Svízel často roste na rumištích, okrajích cest a kolem plotů. Taková místa mohou být kontaminována výfukovými plyny, solemi, těžkými kovy nebo pesticidy. Pro konzumaci vybírejte pouze rostliny z čistých, nezatížených lokalit.
Drsné chloupky a háčky na svízeli mohou u citlivých osob vyvolat lehké zarudnutí nebo podráždění pokožky. Při sklizni je vhodné používat rukavice a při výskytu vyrážky další kontakt s rostlinou přerušit.
Svízel přítula se díky drobným háčkům na lodyhách, listech i plodech chová jako přírodní suchý zip. Přichycuje se na oblečení, zvířata i jiné rostliny a tím se šíří do okolí. Dětem je známý jako rostlina, kterou si házejí na záda kamarádům.
V lidovém léčitelství je svízel považován za jednu z hlavních bylin podporujících lymfatický systém a odvodnění organismu. Používá se v jarních očistných kúrách a směsích na „čištění krve“.
Pražená semena a plody svízele se v některých regionech používala jako jednoduchá náhražka kávy. Nápoj nemá kofein, ale voní lehce kávově a využívá jinak obtížně využitelný plevel.
Rod Galium je známý obsahem látek srážejících mléko. Některé příbuzné druhy (např. svízel syrský) se tradičně používaly při výrobě čerstvých sýrů. Svízel přítula je do této „sýrařské rodiny“ botanicky blízký příbuzný.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“