Severská superpotravina
Brusinka patří mezi typické severské plody. Vzhledem k obsahu vitaminů, polyfenolů a antioxidantů ji mnoho autorů označuje za „severskou superpotravinu“, která pomáhá vyrovnávat zimní jídelníček bohatý na tuk a maso.
Vaccinium vitis-idaea
Stálezelený nízký keřík z čeledi vřesovcovitých s drobnými kožovitými listy a jasně červenými bobulemi, typický pro severské a horské lesy.
Malé kožovité, celokrajné listy, celoročně zelené
Bílorůžové zvonkovité květy v hroznech
Sytě červené, lesklé bobule v nízkých trsech
Nízké koberce v kyselých jehličnatých a horských lesích
Listy brusinky jsou malé, 5–25 mm dlouhé, eliptické až obvejčité, tuhé a kožovité. Okraj je celistvý, slabě podvinutý, špička zaoblená. Horní strana je tmavě zelená a lesklá, spodní světlejší, s drobnými tmavými tečkami (výrazné sklípkové buňky). Listy přetrvávají přes zimu, takže rostlina působí zeleně i pod sněhem.
Květy brusinky jsou drobné, bílé až narůžovělé, zvonkovitého tvaru. Vyrůstají v krátkých převislých hroznech na koncích výhonů. Květní koruna je srostlá, se čtyřmi až pěti mělce vykrojenými cípy. Kvetení probíhá nejčastěji od května do června, v chladných oblastech i později.
Plody brusinky jsou kulaté bobule o průměru 5–8 mm, při dozrání sytě červené a lesklé. Dužnina je pevnější, kyselá až trpce nakyslá. Bobule rostou v menších trsech na koncích výhonů. Dozrávají od srpna do října podle nadmořské výšky.
Brusinka vytváří rozsáhlé, nízké koberce v bylinném patře jehličnatých a smíšených lesů na kyselých půdách. Často roste v mechu, lišejnících a na okrajích rašelinišť. V horách se vyskytuje ve smrčinách a kosodřevině, dobře snáší mráz a dlouhou zimu.
Zralé brusinky se nejčastěji zpracovávají na džem nebo marmeládu. Díky přirozeně vysokému obsahu kyselin a pektinů dobře želírují a mají výraznou, svěží chuť. Hodí se k pečivu, palačinkám i jako základ do omáček.
Brusinková omáčka je klasickým doplňkem k zvěřině, hovězímu i rostlinným pečením. Kyselkavé brusinky vyvažují tučnost pokrmu a dodají talíři výraznou barvu. Omáčka se připravuje z čerstvých nebo mražených brusinek, často s trochou vína či koření.
Z brusinek lze připravit koncentrovanou šťávu, kterou lze ředit vodou nebo míchat s jiným ovocem. Nápoj je osvěžující, výrazně kyselý a vhodný zejména v letních měsících. Často se kombinuje s jablkem nebo hruškou.
Listy brusinky se tradičně používají v čajových směsích na podporu močových cest. Obsahují třísloviny a další látky, které mohou pomáhat při lehkých, krátkodobých obtížích. Dlouhodobé užívání listů se však nedoporučuje.
Plody brusinky obsahují polyfenoly a další antioxidanty, které mohou přispívat k ochraně buněk před oxidačním stresem. V rámci pestré stravy mohou podpořit zdraví srdce a cév, zejména pokud nahrazují sladké dezerty s přidaným cukrem.
Brusinky mají nízký obsah cukru a výrazně kyselou chuť. V malém množství mohou být vhodnou součástí jídelníčku zaměřeného na kontrolu hmotnosti a hladiny cukru v krvi. Sladké brusinkové výrobky je ale potřeba počítat do celkového příjmu cukru.
Brusinka se díky svému nízkému vzrůstu a stálezeleným listům používá také jako půdopokryvná okrasná rostlina v zahradách s kyselou půdou. Vytváří husté koberce a na podzim je zdobená červenými plody.
Posiluje přirozenou obranyschopnost organismu a pomáhá předcházet nemocem.
Pomáhá snižovat záněty v těle, vhodné při bolestech svalů a kloubů.
Pomáhá při zánětech močového měchýře a ledvin.
Podporuje správný krevní oběh a zdraví kardiovaskulárního systému.
Chrání buňky před volnými radikály a zpomaluje stárnutí.
Pomáhá spalování tuků a celkovému energetickému metabolismu.
Pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi a podporuje metabolismus glukózy.
Informace na těchto stránkách mají pouze informativní charakter a nejsou náhradou za odbornou lékařskou péči. Před použitím jakýchkoliv rostlin pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo certifikovaným bylinkářem.
Některé rostliny mohou způsobit alergické reakce nebo interagovat s léky. Buďte obezřetní a v případě jakýchkoliv pochybností se poraďte s odborníkem.
Brusinka roste na kyselých, často chudých půdách v jehličnatých a smíšených lesích, na vřesovištích, pasekách a v horských smrčinách. Tvoří nízké, husté porosty v mechových a lišejníkových patrech. Často ji najdete společně s borůvkou, brusnicí borůvkou a klikvou.
Informace o léčivých účincích jsou pouze informativní a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Před použitím pro léčebné účely se vždy poraďte s lékařem nebo kvalifikovaným bylinkářem. Pokud si nejste jisti určením rostliny, nesbírejte ji a nevyužívejte!
Listy brusinky se tradičně používají jen krátkodobě a v přiměřeném množství. Dlouhodobé nebo nadměrné užívání čajů z listů není vhodné, zejména u dětí, těhotných a osob s onemocněním ledvin.
Kyselé plody mohou u citlivých osob dráždit žaludek nebo zhoršovat pálení žáhy. Pokud trpíte trávicími potížemi, jezte brusinky v menším množství a sledujte reakci svého těla.
Stejně jako u jiných bobulovin se mohou u citlivých osob objevit alergické či nesnášenlivostní reakce (svědění, kožní projevy, zažívací obtíže). Při prvním použití zkuste menší dávku.
Brusinka a přípravky z ní nenahrazují lékařskou diagnostiku ani léčbu. Při opakovaných nebo silnějších potížích močových cest vždy vyhledejte lékaře.
Brusinka patří mezi typické severské plody. Vzhledem k obsahu vitaminů, polyfenolů a antioxidantů ji mnoho autorů označuje za „severskou superpotravinu“, která pomáhá vyrovnávat zimní jídelníček bohatý na tuk a maso.
Listy a plody brusinky se tradičně používají v čajových směsích na podporu močových cest. Obsahují látky, které mohou bránit uchycení bakterií na sliznici močových cest a podporovat jejich proplachování.
Brusinková omáčka nebo džem jsou kultovní přílohou k zvěřině, svíčkové a dalším výrazným masům. Kyselkavá chuť brusinek vyvažuje tučnost a zvýrazňuje chuť pokrmu.
„Znalost divokých rostlin spojuje tradiční moudrost našich předků s moderním vědeckým poznáním.“